Dnes je: 19.1.2019 06:12:48, Vítejte na stránkách www.ferrari-classics.cz Vyberte si: Úvod - Oficiální Importér ČR - Automobily k prodeji - Muzea Ferrari - Modely - Classic club - Classics show - Czech classic - Články - Sběratelská Top 15 - Reportáže - Renovace - Fotogalerie renovací - Přehled vyrobených modelů - Fotogalerie Ferrari - Tvůrci Ferrari

 
 
 

Reportáže



Vyberte si z reportáží, které jsme pro Vás připravily

Ferrari 250 GT/E
Ferrari 330
Ferrari 246 GT Dino
Ferrari Daytona
Ferrari Testarossa
Jak nakupovat klasické Ferrari

Testarossa

 

Mezi supervozy osmdesátých let vynikal výkoný a svým na tu dobu futuristickým designem Lvůz Laborghini Countach. Nejlepší Ferrariho vůz, automobil Boxer se najednou stal neatraktivní.Rovnováhu Ferrari obnovil v roce 1984, kdy na Pařížském autosalonu představil vůz Testarossa. Automobil měl skvělou Pininfarinovu karoserii kupé, na které vynikaly přívody vzduchu do motoru s výraznými žebry, prodlouženými až do vnějších panelů dveří. Testarossa byla nástupcem Ferrari 365 GT4 BB, které mělo motor před zadní nápravou. Automobil byl znám spíše pod názvem Boxer. Tento název se používal pro plochý motor s protiběžnými písty. Již v roce 1964 použil Ferrari tento motor pro sportovní vozy, ale až 365 G T4 BB, byl prvním cestovním vozem s tímto motorem. Kompaktní dvanáctiválec o výkonu 257 kW s karburátorem, zkonstruovaný pro řadu 365 měl objem 4,4 litru a dvouventilový rozvod 2XOHC s vačkovými hřídeli poháněnými ozubeným řemenem. V roce 1976 byl tento vůz nahrazen podobným typem 512 BB s plochým dvanáctiválcem a s objemem zvětšeným na 4,9 litru s mazáním se suchou klikovou skříní. V roce1981 byl vůz vybaven vstřikováním paliva a vydržel až do roku 1984 pod označením 512 BBi

V italštině Testarossa znamená červená hlava a vůz byl takto pojmenován na památku úspěšných závodních Ferrari padesátých let. Víka hlav válců vozu Testarossa byla nalakována červeným vypalovaným emailem. Podvozek byl převzat z předchozího typu, ale vzhledově byl vůz úplně jiný a to díky mistrovské Pininfarinově karoserii.

Testarossa změnila tvar i díky uspořádání některých jeho částí.U všech typů řady Boxer byl chladič motoru v přídi vozu a chladící kapalina pak putovala potrubím ke střední části vozu. U typu Testarossa měl plochý dvanáctiválec chladiče dva a to po jednom na každé straně motoru, což znamenalo, že přívody vzduchu náhle vystupovaly z obrysu vozu přímo před výkroji zadních blatníků. To znamenalo, že vůz byl o 127 mm širší než typ 512.

Tento funkční požadavek Pininfarina poprvé přenesl do karoserie již v roce 1980 u vozu Ferrari Mondial s osmiválcem umístěným též před zadní nápravou. Ale toto žebrování bylo u větší Testarossi prodlouženo až do dveří. Vůz měl díky tomuto řešení velmi atraktivní a dravý vzhled. Karoserie vozu byla hliníková až na ocelové dveře a na menší díly, které byly z kompozitních materiálů. S 1506kg byla Testarossa o něco málo lehčí než předchozí typ Boxer. Byla také o 86 mm delší což díky zvětšenému rozchodu kol přispělo k větší stabilitě vozu na silnici.

Motor byl chlazen již zmiňovanými postraními chladiči a vstupní mřížka ukrývala přívod chlazení brzd a přívod ke klimatizačnímu systému, který již patřil ke standartu ve výbavě. Motor se suchou klikovou hřídelí měl stejné rozměry jako typ 512 BB, ale jeho výkon narostl z 254 kW na 291 kW a to díky čtyřem ventilům oproti dvěma ventilům na válec jako u 512BB. Čtyři ventily na válec byly již použity u vozů 308 a Mondial. Zlepšil se točivý moment a snížila se spotřeba paliva.

V interieru Testarossy byla dvě nádherně čalouněná sedadla, a již typycky se pohybjící řadící páka v otevřené kulise. Za sedadli bylo místo pro malé zavazadlo a pod přední kapotou také, i když v omezeném měřítku. Ferrari připravili také soupravu šesti kožených zavazadel od Schedoniho, které stály 200 liber a byly přímo na míru zhotoveny do těchto prostorů. Testarossa vypadala dobře a stejně dobře se i prodávala. Zákaldní cena po uvedení na trh byla 62 666 liber, ale jako u většiny vozů Ferrari nebyla o zákazníky nouze. Byl to zatím nejrychlejší cestovní vůz Ferrari a s rychlostí přes 274km/h se přiblížila na dosah Countachu, který měl ovšem větší motor. I přes takový výkon měla Testarossa relativně nízkou spotřebu 17,6 litrů na 100km.

Poptávka brzy předstihla Ferrariho očekávání a koncem roku 1986 se již stavělo 17 vozů týdně. Nejoblíbenější barvou, kterou si zákazníci mohli vybrat byla červená. Asi polovina výroby byla určena po americký trh a aby Ferrari uspokojil poptávku, byla u Pininfariny zvýšena výroba karosérií o 50 procent. Do roku 1992 kdy byla Testarossa nahrazena podobným vozem 512 TR, se vyráběla téměř v nezměněné podobě. Tou dobou vzrostla cena na 130 000 liber. Označení 512 TR vyjadřovalo že jde o vůz s pětilitrovým dvanáctiválcem a iniciály TR znamenaly, že jde o pokračovatele Testarossy.

512 TR se stal tedy nástupcem Testarossy a na první pohled byly oba vozy velmi podobné. Největší rozdíl byl v přídi vozu. 512 TR byl velmi podobný menšímu typu 348. Novýmí vačkovými hřídeli a sacími kanály se podařilo ještě zvýšit výkon motoru z 291kW na 320kW. Nejvyší rychlost tak byla teď 282km/h, ale ani tak se vůz nemohl rovnat nástupci Countachu, typu Lamborghiny Diablo, který dosahoval rychlosti přes 322 km/h. Zrychlení obou vozů z 0-100km bylo kolem pěti sekund. Diablo byl vůz s brutálním výkonem, avšak 512 TR bylo snadněji ovladatelné a jeho jízdní vlastnosti byly oproti Diablu vynikající. Tohle nádherné kupé je i po deseti letech jedním s nejkrásnějších a nejrychlejších vozů na světě. I dnes se za ním většina lidí s úžasem a obdivem otočí a tak tomu jistě bude i po mnoho dalších let.



















www.ferarri-classics.cz

všechna práva vyhrazena

all rights reserved

villa sardegna | Auto Martin | Ferrari Classics