Dnes je: 21.5.2019 01:50:44, Vítejte na stránkách www.ferrari-classics.cz Vyberte si: Úvod - Oficiální Importér ČR - Automobily k prodeji - Muzea Ferrari - Modely - Classic club - Classics show - Czech classic - Články - Sběratelská Top 15 - Reportáže - Renovace - Fotogalerie renovací - Přehled vyrobených modelů - Fotogalerie Ferrari - Tvůrci Ferrari

 
 
 

Reportáže



Vyberte si z reportáží, které jsme pro Vás připravily

Ferrari 250 GT/E
Ferrari 330
Ferrari 246 GT Dino
Ferrari Daytona
Ferrari Testarossa
Jak nakupovat klasické Ferrari

Ferrari GTB / 4 Daytona

 

Svého času nejrychlejší a nejdraží uzavřené kupé typu Berlinetta s dvanáctiválcovým motorem v předu byla Daytona. Krásné tvary Pininfarinovi karoserie ve spojení s opravdu silným motorem a perfektními jízdními vlastnostmi to byla Daytona. Hlavní rozdíl oproti svým předchůdcům byl v tom, že někteří nadšení majitelé Daytony jezdili závody raději s ní, než aby se rozhodli pro vozy, stavěné zcela učelově pro zavodní dráhu.

Něco přes dva roky trval vývoj tohoto vozu a podnět pro Ferrariho k vytvoření tohoto vozu bylo představení nového Lamborghini 350 GT, který poháněl dvanáctiválec se složitým rozvodem 2xOHC. Ferrari používal ventilové rozvody OHC s jedním vačkovým hřídelem,. V roce 1966 přišel nový vůz cestovní verze Ferrari 275 GTB/4 s 3,3 litrovým motorem vpředu s dvojící vačkových hřídelí na řadu válců a věci se tak pohnuli správným směrem. Vůz se vyráběl až do roku 1968, ale už v roce 1967 započal vývoj ještě silnějšího motoru této koncepce. Koncem roku byl hotov prototyp Daytony s karoserií kupé, který naznačil jak bude nový vůz vypadat. Dvanáctiválec o obsahu 4l itry s dvěma vačkovými hřídeli a s trojicí ventilů na jeden válec. Vyvoj pokračoval dále, až byl na světě motor V12 s objemem 4,4 litru se suchou klikovou skříní a šesti karburátory Weber, který měl výkon 262 kW pří 7500 ot/min. Tento motor umístěný vpředu byl vyvážen vzadu umístěnou plně synchronizovanou pětistupňovou převodovkou v bloku s rozvodovkou.

Obvyklé řešení konstrukce se dostalo podvozku, takže byl svařen z oválných trubek, ale zavěšení kol bylo nezávislé a lichoběžníkové s vinutými pružinami. Vylepšené zavěšení zadních kol se poprvé objevilo poprvé až u vozu 275 GTB z roku 1964. Na podvozku byla Pinifarinova nebyčejně krásně a dravě vyhlížející karoserie. Trvale v podvědomí veřejnosti zůstaly na tomto dvoudveřovém kupé čtyři světlomety, které zdobily klínovitou příď ukryté z aerodynamických důvodů pod plexisklovým krytem. Automobil byl zakončen seseknutou zádí, která na rozdíl od jiných výkoných vozů Ferrari z této doby byla bez spoileru. Prototyp vozu s karosérií navrženou a postavenou Pininfarinou byl vystaven v roce 1968 na Pařížském autosalónu a měl efektní odstín barvy jahodové pěny. Vůz byl představen pod označením 365 GTB/4, ale novináři ho pojmenovali Daytona a to díky vítězství Ferrari na stejnojmeném 24 hodinovém závodě ve Spojených státech v roce 1967. Ferrari byl kritizován, že nevyrobil vůz s motorem před zadní nápravou, neboť již o dva roky dříve se objevil vůz Lamborghini Miura se svými novými prvky. Ale vůz s již zažitým názvem Daytona se veřejnosti stále líbil. Sešla se řada objednávek a dodávky začali až do poloviny roku 1969. Na rozdíl od prototypu byly karosérie Daytony vyráběny Scagliettim a byly ocelové kromě dveří, kapoty motoru a víka zavazadlového porstoru, které byly z hliníku.

Daytona byl extrémní vůz. Ferrari uvádělo že maximální rychlost je 280km/h a dosáhne 95km/h na první rychlostní stupeň. Zrychlení vozu bylo taky úctyhodné. 5,4s z 0-100km/h to jen dokazovalo. Tyto skutečnosti se potvrdily testy motoristyckých časopisů. V roce 1969 byla představená otevřená verze Daytony s označením 365 GTS/4, kde S znamenalo spider. Karesorie Daytony tomuto pojetí obdivuhodně vyhovovala. Jediný další rozdíl mezi spiderem a kupé byl, že hliníková pětipaprsková kola Cromadora byly nahrazena u spideru drátovými koly Borrani.

Dyatona byla stvořena jako cestovní vůz a automobilka s ním neměla v úmyslu závodit. Ale když byl v srpnu 1971 překročen limit 500 vyrobených kusů, mohl být vůz homologován pro skupinu 4 v kategorii speciálních cestovních vozů GT, aniž o to firma měla zájem. V té době měl Ferrari v úmyslu vyrábět jen účelově konstruované vozy pro závody a neměl v úmyslu toto stanovisko měnit. Nicméně již dříve se několik těchto vozů závodů zůčastnilo i když soukromě přihlášených poprvé neúspěšně v roce 1969, ale v roce 1971 již získal tento vůz pěkné páté místo. Následkem toho vznikl vůz, který Ferrari pojmenoval ¨Soutěžní Daytona¨, ale ani teď se tyto vozy nepřipravovali v závodních dílnách v Maranellu, ale v Modeně, v provozovně Ferrariho prodejního servisu. U tří vozů z uvažovaného počtu pěti kusů, byl kladen důraz na úsporu hmotnosti. Vozy měli celohliníkovou karosérii a sklolaminátové dveře, kaptu motoru a víko zavazadlového prostoru. První z nich mělokna z plexiskla. Dva vozy se téhož roku zůčastnily závodu Tour de France a získali čtvrté a deváté místo.

V roce 1972 bylo připraveno dalších pět závodních s ocelovou karosérií a širšími koly. Dvanáctiválec byl naprosto spolehlivý a nebylo mu třeba kromě pečlivé montáže a vyladění věnovat žádnou mimořádnou pozornost. V roce 1972 v Le Mans nastoupilo na start devět vozů Daytona upravených výrobcem a obsadily celkově paté až deváté místo a ve speciální třídě Grand Touring první čtyři místa. Další podobná umístění získaly Daytony ve Watkins Glen v USA a v Kyalami v Jižní Africe. Tyto úspěchy povzbudily Ferrari ještě k většímu úsilí a tak pro rok 1973 připravili dalších pět vozů s výkonem zvýšeným na 336kW. Soukromě připravený vůz byl po zásluze druhý ve 24 hodinovém závodě v Daytoně 1973 a také v Le Mans. Vítězný automobil pak zpáteční cestu do Paříže absolvoval po vlastní ose.

Z 1274 vyrobených vozů bylo158 s pravostraným řízením pro britský. Daytona byla jedno z nejprodávanějšim vozidel Ferrari a po čtyři roky, co se Daytona vyráběla bylo provedeno pouze několik modifikací. Ta nejvýraznější úprava se týkala světlometů. Vozy určené pro americký trh neměly plexisklové kryty světlometů, ale výsuvné světlomety. Do konce roku 1971 byly takto upraveny všechny Daytony. Byl to jeden ze skutečně legendárních vozů Ferrari a dnes je tento automobil dychtivě vyhledáván sběrateli.















www.ferarri-classics.cz

všechna práva vyhrazena

all rights reserved

villa sardegna | Auto Martin | Ferrari Classics